Počátkem září jsme se s průvodcem a skupinkou nadšenců vydali pozorovat motýly na úpatí Veřovických vrchů. Jednalo se o první exkurzi do krajiny Beskyd, kterou uspořádala nově vzniklá místní organizace Zelených.
Zpočátku to vypadalo, že počasí plánovanou akci zmaří. Nakonec ale vysvitlo sluníčko a motýli se krásně rozlétali.
Čekání na to, až se obloha po ranním dešti rozjasní, jsme využili k teoretickému úvodu o hmyzu a ekosystémech. Rozvinula se živá debata o ochraně přírody jako takové. Zaznělo, že současná legislativa se příliš zaměřuje na konkrétní jedince hmyzu či rostlin, což omezuje výzkum i praktickou ochranu. Nejdůležitější je přitom plošná ochrana biotopů, které jim poskytují přirozený domov Diskutovalo se také o tom, že zatímco malé kousky chráněných území podléhají přísné péči, jinde nám přírodní rozmanitost z krajiny postupně mizí.
Jakmile se obloha roztrhala a slunce začalo prohřívat vzduch, vyrazili jsme za motýly samotnými. Místo jsme nezvolili náhodně. Jednalo se o slunnou a teplou louku, která je vhodná pro teplomilné druhy a je také unikátní způsobem hospodaření. Na vlastní oči jsme tu mohli vidět propastný rozdíl v péči o krajinu: zatímco okolní pozemky jsou i v extrémním suchu koseny traktory několikrát ročně až na hlínu a nežije na nich téměř nic, tato louka funguje zcela jinak. Polovina slouží jako extenzivní pastvina a druhá polovina se seče na seno pouze jednou ročně. Díky tomuto šetrnému hospodaření na ní motýli hojně létali i po zářijovém dešti.
Při pozorování jednotlivých druhů se účastnictvo dozvědělo řadu překvapivých faktů. Přestože celkové populace hmyzu prudce klesají, v důsledku výrazného oteplování se do Beskyd šíří teplomilné druhy. Letos byl na této louce vůbec poprvé zaznamenán otakárek ovocný, před pěti lety se objevil okáč voňavkový a již několik let zde žijí dokonce i kudlanky nábožné, což by donedávna bylo v Beskydech nemyslitelné. Průvodce představil také tažné motýly, jako je žluťásek čičorečkový, babočka bodláková či babočka admirál, a popsal fascinující symbiózu housenek modrásků s mravenci.
Procházka ukázala, že péče o přírodu vyžaduje citlivý a individuální přístup. Nelze na ni uplatňovat jednu univerzální šablonu, protože to, co svědčí jednomu druhu, nemusí prospívat jinému a ochranu je nutné přizpůsobit lokálním podmínkám.
Každý z nás může přispět k tomu, aby naše prostředí bylo pestřejší a dařilo se v něm nejen motýlům. Pro majitele zahrad platí rada: místo intenzivního sečení motorovými sekačkami, které hmyzu škodí, je lepší praktikovat mozaikové kosení kosou a ponechávat části trávníků volně růst. Podobně šetrný přístup při rozhodování o údržbě veřejných prostranství můžeme a máme požadovat i od svých obecních zastupitelů a zastupitelek. Blížící se komunální volby jsou k tomu ideální příležitostí.
První exkurze beskydských Zelených v praxi předvedla, že i jednoduchá změna hospodaření dokáže udělat obrovský rozdíl pro zachování rozmanitosti přírody.
Fotografie z akce najdete zde